Střípky ze školních kronik

„Její Jasnost kněžna Kinská z Heř. Městce darovala chudým, mravným a pilným žákům 12 párů punčoch. P. Josef Nekvapil, místní školní dozorce daroval k vycpání havrana, kterého místní školní rada s jinými ptáky ku vycpání zaslala p. říd. uč. Adolfovi Mikulovi v Třibřichách a účet 6K 80h vyrovnala“. (1899 -1900)

„Zdejší učitel p. Ant. Švadlenka snaží se četný dělnický lid povznést z jeho duševní i tělesné bídy (hlavně alkoholismu), v níž úpí, různým poučováním a divadelními představeními. I byl pro styky s dělnictvem nejpřednějšími občany vícekrát u c. k. okresní školní rady denuncován. Dověděv se konečně o těchto denunciacích, podal c. k. okresní školní radě obšírnou obranu, doloženou četnými doklady o své mimoškolní činnosti vzdělávací, která dne 19. února předložena byla okresnímu úřadu školnímu.“ (19.2. 1908)

„Žák III. třídy Josef Stránský poškodil svou školní zprávu vyříznuv z ní známky z jazyka a náboženství. Poněvadž zprávy potřeboval jako přílohy k žádosti za předčasné propuštění ze školy, byl vydán duplikát s kolkem 2K a případ ten pro výstrahu oznámen všemu žactvu.“ (27.5. 1909)

„Antonín Švadlenka snažil se zdejší hluboce zdemoralizovaný, alkoholu nesmírně oddaný lid dělnický z duševní i tělesné bídy povznést. S nemalým namáháním pořádal ochotnická divadelní představení, poučné přednášky, obstarával pro lid vhodné knihy a noviny, odvracel od alkoholu a p. I tělocvičnou jednou „Sokol“ zde založil, která však pro různé překážky ani v život nevešla. Tato mimoškolní záslužná činnost jeho nebyla vhod mnohým občanům, zvláště majitelům kořalen, kteří namáhali se různým způsobem, denunciacemi aj. z obce ho odstraniti. Příležitost naskytla se, když Ant. Švadlenka dne 16. března 1909 tělesně (rákoskou) potrestal zpurného žáka II. tř. Kar. Hyhlána. Nepřátelé Švadlenkovi popudili otce potrestaného žáka, aby věc oznámil četnictvu, což se stalo. Také místní školní rada (předseda) podala žalobu na učitele c. k. okresnímu soudu v Chrudimi. I c. k. krajskému soudu podána naň žaloba pro domnělé smrtelné ublížení na těle zemřelé žákyně Bož. Brožkové. Z toho vznikly dlouhé, kombinované, rozčilující soudy, jimiž učitel Ant. Švadlenka přiveden byl blízek zoufalství. Výsledek trestního řízení byl ten, že učitel Ant. Švadlenka odsouzen byl c.k. okresním soudem pro lehké ublížení na těle k pokutě 20 K a k zaplacení soudních útrat. Trestní řízení u c.k. krajského soudu bylo zastaveno , ježto dle lékařského vysvědčení zemřela žákyně Bož. Brožková tuberkulosou plic. C.k. okresní školní rada pak učitele Ant. Švadlenku přeložila na učitelské místo dvoutřídní  školy v Kladně u Hlinska.“ (16.9. 1909)

„Téměř každodenně, zvláště v létě večer až pozdě do noci potuluje se po silnici kolem školy mnoho různých mladých lidí, kteří hulákajíce a povykujíce olamují květy a ovoce se stromů a keřů. Házejí kamením do zahrady i na dvůr, čímž poškozují rostlinstvo, ohrožují zdraví obyvatel školy a vůbec znemožňují pobyt mimo dům. Kamenů (až 3 kg těžkých) bývá přes léto tolik naházeno, že musí býti odváženy na kolečku. Ježto mírné napomenutí nepomáhalo, nýbrž lid ten ještě drzejším a zlomyslnějším činilo, obrátil se správce školy již 23. července r. 1906 o pomoc k obecnímu úřadu. I ačkoli stížnost svou několikrát opakoval, nedovedl obecní úřad zlořád ten zameziti. Zdá se, že je proti nevázanosti zdejší chasy bezmocným či bojácným. Když pak v létě r. 1910 ulámány se stromů větve jako ruka tlusté, ovoce v značném množství otrháno a odcizeno, a konečně 20. července kameny házeno na zahradu, když si právě dvě malé dítky, tu na letním bytě dlící, pohrávaly a jen šťastnou náhodou poraněny nebyly, požádal správce místní školy obecní úřad jako orgán místní policie za potrestání zjištěných viníků…. Obecní úřad odevzdal stížnost  c.k. četnictvu, a toto vyšetřivši věc, udalo osm viníků obojího pohlaví od 15 do 19 let c.k okresnímu soudu v Chrudimi. Při druhém líčení dne 26. září 1910 odsouzeni byli k pokutě 5 K nebo 12tihodinovému vězení tito: 18letý Rud. Novák, 15letá Emilie Strašková a 19letá Ludvika Bláhová. Ostatních pět pro nedostatek důkazů bylo osvobozeno. Potrestání to pomohlo jen částečně. Nešvar je příliš zakořeněn.“ (26.9. 1910)

„Poněvadž proti všem zákazům přece o tanečních zábavách školní děti do hostinců chodí, požádala správa školy před posvícením oba zdejší hostinské, aby školních dětí při tanečních zábavách netrpěli, a poukázala na přísné tresty, zlořád ten stíhající. Krok ten sice zlo značně omezil, ale nadobro nezamezil, čehož mají největší vinu rodiče berouce sami děti své s sebou do hospody.“ (6.10. 1910)

„Dne 18. května zemřela žákyně II. třídy Božena Valentová tuberkulosou plic. Pohřeb dle zdejšího zvyku konal se okázale s mládenci a družičkami. Družičkami byly i některé žákyně, jenž nerozumní rodiče zemřelé dívky po pohřbu častovali lihovinami tak nesmírně, že několik děvčat onemocnělo a nemohlo ani druhého dne do školy přijíti. Následkem toho snesl se učitelský sbor v domácí poradně na tom, aby budoucně nebylo dovolováno školním dětem na pohřby za mládence a družičky se strojiti.“ (1911)

„Poněvadž byly školní děti opět při taneční zábavě v hostinci p. Jos. Holuba ml., a to dne 27. května a 13. června (pohřeb), požádal správce školy obecní úřad, aby hostinskému dána byla výstraha a poukázáno bylo na následky, kdyby nešvar ten byl trpěn. Všem dětem, které v hostinci byly, snížena byla dle ustanovení domácí porady učitelské známka z mravů o jeden stupeň.“ (1912)

„Chování žactva nemožno nazvati chvalitebným, děti lžou, kradou, spílají  aj. Škola je těžko přivádí k slušnému chování, ježto rodiče dávají špatný příklad a své děti více ke špatnostem navádějí, než od nich odvracejí.“ (1913)

„Někteří žáci III. třídy chovali se ve škole i mimo ni neslušně a pohoršivě. Třídní učitel Fr. Křísa stěžoval si, že házejí kamením, hulákají a povykují po vsi, mluví a zpívají necudně, chodí do hostinců při tanečních zábavách, kouří a ke kouření svádějí aj. Napomínání učitelových nejen že nedbají, ale i smích a žerty si z nich tropí, učitele vůbec poslušní nejsou, drze a vyzývavě se k němu chovají, hrubě odmlouvají, zúmyslně v učebně a po chodbách hluk tropí, školní věci poškozují, učitele nepozdravují, ale neslušně a posměšně po něm pokřikují a p......Poněvadž napomínání ani tresty, jež učitel má k disposici, neměly na tyto zpustlé děti žádoucího účinku, snesl se učitelský sbor ve své domácí poradě použíti dalšího trestního prostředku dle § 82 řádu školního a vyučovacího, totiž k obeslání viníků před předsedu místní školní rady. Tak se stalo. Obeslaní žáci a jejich rodiče byli důrazně panem předsedou napomenuti a pohroženo jim dalšími tresty. Někteří rodičové (otcové) potrestali své synky hned na místě tělesně…“. (5.4. 1914)

„Večerní představení Kubata dal hlavu za Blata bylo přítomno mnoho obecenstva z okolních vesnic, které se dostavovalo opožděně. Následkem toho i počátek proslovu byl posunut až o půl hodiny a přestavení o 4 jednáních s proměnami kulis se protáhlo až přes půlnoc. K objasnění zdejších poměrů budiž zde poznamenáno, že pořadatelé byli ihned dne 10. 3. udáni pro předržení policejní hodiny, kterýžto přestupek přišlo četnictvo v plné zbroji vyšetřovati (2 muži).“ (1930)

„Žactvo pod vedením učitelky J. Princové sehrálo dne 20. června 1936 hru Zvířátka a loupežníci za malé účasti obecenstva, takže čistý výnos činil pouze 24,75 Kč. Nacvičování hry bylo velmi pracné a nepatrný zájem i u rodičů dítek školních ubíjí chuť k další práci.“ (1936)